Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Běh veřovickým hřebenem_2014

18. 10. 2014

khb_radegast_1.jpg

Je sobota 18. 10. 2014 ráno je nevlídné, drobně prší, teplota nic moc, přesto se chystám na Běh veřovickým hřebenem - 1. ročník, který pořádá Klub horských běžců Radegast, pod vedením Lukáše Suchánka. Déšť ustal a já krátce před devátou vyjíždím směr Krhová – Jehličná.

Vloni jsem na startu nebyl, nevím, kde to je, budu hledat. Jsem v Krhové, měl bych odbočit vlevo, dívám se po nějaké šipce… a už ji vidím, vjíždím na úzkou místní komunikaci. Klikatí se vzhůru směrem k lesu. Další křižovatka, kam teď? Bez problémů, další šipky, které mi ukazují směr. Za chvíli jsem na místě. Tady bych rád vyslovil poděkování organizátorům, za perfektně označenou cestu.

Na prostranství před bývalou hospůdkou je již plno závodníků a převážnou většinu z nich znám, alespoň od vidění, tak je s kým debatovat a čas rychle utíká. Jdu se rozhlédnout po okolí, kde najdu solidní místečko na focení. Nacházím jej na mýtince osazené mladými stromečky. Tak ještě zajdu na startovní čáru vyfotit ten dav a potom se vrátím sem. Z chumlu běžců slyším stále častěji poznámky…“tak už se to blíží“… „za čtrnáct dnů to propukne“… „už se těšíme“… okamžitě mi dochází, ano, to mluví o nadcházejícím Lysacupu  2015.

Přikradla se desátá hodina a pan Suchánek svolává běžce k rozpravě o trati, využívám toho, udělám několik snímků a vydávám se na mýtinku. Jen okamžik a slyším povel ke startu a už se celý dav přibližuje k chodníčku, tady se musí seřadit po jednom, pro dva vedle sebe tu místo není. Tím lépe pro mne, aspoň se mi podaří vyfotit jich více. Netrvá to snad ani pět minut a had běžců mi zmizel mezi stromy v lese tak jdu k autu a mířím na Pindulu.

Cesta na Pindulu uběhla jako by kouzelným proutkem mávnul a jsem na místě. Mám ještě bratru čtyřicet minut času, než je předpokládaný doběh prvního závodníka, tak se tu jen tak trochu porozhlédnu a jdu pomalu na trať, kam dojdu, tam si vyhlédnu místečko, jen abych nebyl mezi stromy. Sem tam se tu procházejí turisté, je krásně, nakonec si i sluníčko dalo říct a přišlo se na ten závod podívat.

A už vidím mezi stromy prvního závodníka, jak se blíží a je teda rychlý, druhý za ním má ztrátu něco kolem čtyř minut a třetí asi sedm. Probíhají kolem mne jeden po druhém a já se pomalu vydávám na zpáteční cestu a fotím, jak mně předbíhají. Než dojdu do cíle, zbývá na trati snad už jen pouhých deset závodníků. Na několik ještě počkám, ale pak už jdu do Koliby.

Tady se scházejí všichni závodníci, mají tu přichystané malé občerstvení a po sečtení výsledků tu bude probíhat i vyhlášení. V příjemném prostředí koliby čas utíká velmi rychle a za chvíli je konec. 

Toto je sice teprve druhý závod, ale organizace klape jak na drátcích. Mají to hoši a ženy dobře zorganizované. Byl to pěkný odpočinkový výlet, v krásném prostředí, pěkném počasí s příjemnými lidmi. Tak za rok zase na shledanou a teď už jedu domů.

 

Fotogalerie ze závodu