Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Cvičení záchranářů na lanovce

20. 4. 2016

zachranari_1_dsc_0019.jpgDnes ve středu 20. 4. 2016 se na lanovce z Ráztoky na Pustevny, konalo cvičení záchranných sborů požární ochrany z celého kraje. Zúčastnilo se několik sborů, přesný počet neznám, ale bylo jich tam hodně. Jako hlavní a jediný bod tohoto cvičení byly záchranné akce při poruše lanové dráhy.

O tomto zápolení jsem se doslechl úplnou náhodou na bězích FBP na Papratné. To když jsem se bavil s jedním běžcem, vzpomněl, že bude cvičení požárníků. To mě zaujalo, tak jsem se dnes vypravil, podívat se, co a jak se bude dít.

Kolem 9:00 jsem vyšlápl z Ráztoky k dolní stanici lanovky, odtud pak ke staré stanici lanovky. Tady jsem se rozmýšlel, kudy dál. Mám se vydat po modré, nebo po sjezdovce? Rozhodnutí padlo na sjezdovku, budu mít lanovku na dohled. Kolem půl desáté se lanovka rozjela a začali nasedat v různých rozestupech figuranti (z nějaké učňovské školy, ale nezjistil jsem odkud), po určité době se lanovka zastavila a imitovali poruchu.

Začíná se rozbíhat akce…. po krátké chvíli je již zdálky slyšet sirény hasičských aut. Každý sbor má na starosti určitý úsek, na kterém pracují. Sundávají lidi sedící bezmocně na lanovce. Já jsem došel asi do 2/3 dráhy lanovky. Netušil jsem, jak to bude probíhat, nevím, který sbor dostal právě tento úsek, ale žasnu nad tím, s jakou lehkostí hoši pracují.

Na každém sloupu je žebřík, po něm se zachranáři dostanou na vrchol stožáru, zajistí se k nosnému lanu a po něm musí přeručkovat k lavičce, na které jsou lidé čekající na pomoc. Potom navléknou zachraňovanému něco jako látkovou sedačku, upnout do popruhů a v ní spouštějí každého jednoho dolů. Je pěkné se na to dívat, ale zažít bych to nechtěl.

Celá záchranná akce trvala přibližně dvě hodiny, jen tak si přemýšlím, že i když dnes bylo celkem příjemně, tak sedět dvě hodiny na lanovce, to jeden pořádně prokřehne a co teprve, když se něco takového stane v zimě, ve vánici v minusových teplotách, to teprve musí být hodně krušné chvíle.

Cestující jsou bezpečně na zemi a já se vydávám dolů na Ráztoku. Autobus odjíždí v 12:30, proto nečekám a šlapu pěšky z Ráztoky do Frenštátu p. R. jsem již pod nádražím, když slyším přijíždět autobus. Mířím domů, již se těším na oběd. Pěkně jsem si protáhl nohy, řekl bych, až moc. No, ale jsem spokojený, že jsem se šel podívat, vždyť taková akce není vidět každý den.

 

Fotogalerie zde