Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lysacup 2019 - 1.etapa: Frenštát p.R. - Velký Javorník

5. 11. 2018

lc_01_1_dsc_0325.jpgJak ten čas neskutečně letí!!!! Je první listopadová neděle 4. 11. 2018 a opět začíná Lysa cup 2019. Dnes se běžela úvodní etapa Frenštát pod Radhoštěm, můstky – Velký Javorník ztížená dvojím vybíháním schodů.

Ještě včera jsem doufal, že si vyrazíme všichni, dokonce i Zbyněk si přijel ze Zlína zaběhnout závod, ale počasí rozhodlo jinak. Po včerejším dešti sice nebyla ani památka, ale mlha a chladné počasí mi nedovolilo vzít Martinu s sebou. Manželka s Martinou tedy zůstaly doma, já se Zbyňkem jsme vyrazili k můstkům. Zbyněk o pár minut dříve, kvůli přihlášení, já mu byl téměř v patách.

Jako tradičně je o tento závod velký zájem 310 závodníků a 37 chodců dává dohromady pořádný dav lidí, kteří milují hory, milují sport a milují Lysa cup. Je to srdeční záležitost nejen u závodníků, ale donedávna byla i u mne, byla a stále je, jen příležitostí k účasti alespoň co by fotograf, je pohříchu málo.

Tak jsem došel na parkoviště, je tady plno a skvělá atmosféra, procházím mezi hloučky lidí, zdravíme se, už z dálky na sebe povoláváme, dlouho jsme se neviděli. Vyndávám aparát a začínám fotit. Jsem ve svém živlu, zase jednou zapomínám na starosti, na problémy a myslím jen na focení. Čas ubíhá a najednou Petr nabádá k přesunu k můstku. Po krátkém úvodním slově konferenciéra a hlavního organizátora soutěže Petra Hudečka následuje vyhlášení loňského ročníku Lysa cupu. Jenže to já už pomalu stoupám po schodech, abych stihnul zaujmout místečko, kde budu fotit. Nachystám i kameru, snad z toho něco bude, alespoň kousek filmu. Ze spod slyším, jak Petr posílá závodníky na startovní čáru, za chvíli vyběhnou. Je slyšet výstřel, tak pár minut a je tu první. V prvním výběhu schodů to bude nahuštěné, poběží jeden za druhým.

A je to tady, první závodník, se slušným náskokem zdolává schody a blíží se ke mně. Zapínám kameru a chystám fotoaparát. Pak už nestíhám nic, jen mačkat spoušť a odpovídat na pozdravy a povolávání závodníků. Ještě pár závodníků a „balím“ fidlátka, zdolávám schody mezi závodníky. Jde to ztuha. A zase mi probleskne myšlenka, věta, kterou s oblibou pronáším, když toho mám plné zuby „ Stojí mi to, starému chlapovi, za to?“ ale v zápětí si hned odpovídám: „Ano, stojí“. Ty dva roky, co téměř nikam nechodím, se podepsaly na výkonu a já sotva popadám dech, než ty schody vyšlápnu a to jen jdu, to neběžím, jako ti borci tady.

Jsem u zvoničky, za chvilku tu bude první závodník. No, běží dobře, svůj náskok ještě navýšil. Po chvilce běží další a další, tak nějak jsem se zabral do focení, že jsem zapomněl zapnout kameru. Ach jo, ta moje hlava! Probíhá kolem mne poslední závodník, tak se sbalím a spěchám domů za ženami.

Fotogalerie ze závodu ZR,FR