Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Mistrovství republiky svazu amatérských cyklistů - 2015

19. 7. 2015

lh_1_dsc_0060.jpgTento víkend v sobotu a neděli 18. a 19. 7. 2015 měli amatérští cyklisté České republiky malý svátek. Konalo se totiž Mistrovství republiky svazu amatérských cyklistů. Po delší době bylo uspořádáno v Moravskoslezském kraji, v malebném prostředí Beskydských hor, pod Lysou horou.

Včera se jela časovka jednotlivců, na které jsem nebyl, ale dnes jsem se jel podívat jak si poradí s výjezdem na Lysou horu, kde byl cíl závodu. Trať to je opravdu náročná. Ujet 1, 2, nebo dokonce 3 silniční okruhy (Raškovice, Bystré, Lubno, Pržno, Baška, Staré Město, Skalice, Raškovice) a potom vyšlapat Lysou horu, to dá opravdu do těla. Navíc ještě v 30°C vedru.

Vyjíždíme se ženou před osmou a za krásného počasí cesta ubíhá velmi rychle, ani se nenadáme a jsme v Morávce, kde je start dnešního závodu. Tady už začíná být pomalu těsno, parkoviště se utěšeně zaplňuje. Tak zaparkuji a vyrážím na obchůzku, co kde je. Nejdřív na prezentaci, potom zjistit, kde bude start a ve zbývajícím čase si popovídat se známými.

Tak ale už se to řadí na startovní čáru, je tu start první vlny, po deseti minutách druhé, pak třetí. Po uběhnutí hodiny následuje čtvrtá kategorie a po dalších deseti minutách vlna poslední. Každá skupinka má jiný počet okruhů, než se vydají na Lysou horu. Vyfotil jsem start prvních tří startů a nasedám do auta a jedu na Papežov, odkud vyjíždím již na kole na Lysou. Neujel jsem ještě ani dva kilometry a zastavuje auto. „Franto, sedej, vezmeme Tě nahoru“. Tak jsem nahoře záhy. S tím jsem nepočítal, ale děkuji. Měl jsem propočítáno, že mě závodníci dojedou někde na 7 km, ale tím líp.

Nejdříve jako již tradičně, mířím k hladícímu bodu. To zná každý, kdo sem chodí, je to jakýsi rituál. Pak zamávám do kamery a už sjíždím asi 1km pod cíl. Tady umístím kameru, najdu si místečko pod stromy, ve stínu a čekám na prvního závodníka. Nahoře jsem slyšel, že před nimi jede motorka, tak si v klidu čekám. Už projeli rozhodčí a stále se nic neděje. Vidím přijíždět borce, motorka nikde, tak si říkám, „To je asi turista, no ten to ale bere hopem“! Omyl dámy a pánové…. Byl to první závodník. Tak jsem si ho blejsknul aspoň ze zadu.

A už to jede! Jeden po druhém, občas dva, či skupinka. Nejdřív dojela skupinka, která měla jedno kolo, pak byla chvíli pauza, ale potom už to frčelo jak na drátcích. Přesto všechno bylo hnedle 15 hodin, než jsem se vydal na cestu dolů a to ještě závodníci dojížděli. Na všech je vidět obrovská únava. Kilometry, jízda do vrchu a vedro udělaly své. Jeden skoro kolaboval, druhého postihla svalová křeč, ale jeden vedle druhého bez rozdílu, toho měli plné zuby a za cílovou čárou s úlevou padali z kol.

Sjíždím k autu, no to je vytopené na nějakých snad 60°C, honem trochu vyvětrám, nasedám a jedu do Morávky, kde bude vyhlášení. Za dvě hodiny už sedíme doma a chladíme se v kuchyni. Tady je přeci jen lépe. Byl to dnes pěkný výlet, to vedro je úmorné, ale nedá se říct, že bych litoval, právě naopak, jsem spokojen.

 

Fotogalerie ze závodu